Hlavní stránka Aktuality Střet zájmů

Aktuality

Co nového ve státní správě a veřejných zakázkách

Střet zájmů

2. 6. 2017

V předchozí právní úpravě jsme se s ním mohli setkat jako s institutem nepodjatosti, dle něhož nesměli být členové hodnotící komise ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati.

V nové právní úpravě je střet zájmů přímo definován, při čemž zadavatel musí zajistit, aby k němu nedocházelo (obecná preventivní povinnost). Od všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele si musí rovněž vyžádat jejich písemné čestné prohlášení o tom, že nejsou ve střetu zájmů. V případě, že je přizvaným odborníkem nebo osobou zastupující zadavatele právnická osoba, předloží čestné prohlášení tato právnická osoba.

Pokud zadavatel zjistí, že ke střetu zájmů došlo, zajistí, aby se dotčené osoby na zadávacím řízení na straně zadavatele dále nepodílely. Pokud došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení zadávacího řízení, již není možné, může zadavatel zvýhodněného účastníka zadávacího řízení vyloučit (není to však jeho povinnost, zejména v případě nejasných důkazů).
Zadavatel musí vyloučit vybraného dodavatele, zjistí-li na základě dokladů nebo vzorků, jejichž předložení si před podpisem smlouvy vyhradil, že dodavatel byl ve střetu zájmů (typicky z důvodu rozkrytí majetkové struktury dodavatele). Pokud si výběr nejvhodnější nabídky zajišťuje zadavatel sám, musí rovněž zajistit, aby osoby, které za něj budou výběr nejvhodnější nabídky provádět, nebyly ve střetu zájmů. 

S ohledem na neexistenci případů v rozhodovací praxi ÚOHS, která by reflektovala problematiku střetu zájmů dle nové právní úpravy, je nutné vzít v potaz příklady z rozhodovací praxe ÚOHS, popř. judikatury správních soudů vycházející z předchozí právní úpravy institutu nepodjatosti.

 

Aktuality, komentáře a postřehy k novému zákonu ve vašem e-mailu

Chci pravidelně získávat aktuální informace k zákonu o zadávání veřejných zakázek

Sdílet